Geometrická přesnost ve výstavbě. Měřické metody ve výstavbě. Všeobecné zásady a postupy pro ověřování správnosti rozměrů

• rok vydání 1995 (datum účinnosti 1.12.1995)
• Vymezuje zásady pro ověřování měření rozměrů ve výstavbě. Zabývá se ověřovacím měřením při výrobě a montáži stavebních dílců a na stavební konstrukci jako celku.

zpět na obsah

Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 1: Základní ustanovení

• rok vydání 1996 (datum účinnosti 1.11.1996)
• stanoví zásady a metody kontroly geometrické přesnosti stavebních dílců, konstrukcí, stavebních objektů a zásady kontroly provádění vytyčovacích prací.
• Základní termíny a definice pro postupy měření a vytyčování stanoví ČSN ISO 7078.
• V příloze 1 jsou uvedeny druhy, metody a předměty kontroly podle etap výroby.

zpět na obsah

Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřicích přístrojů. Část 2: Měřická pásma

• rok vydání 1994 (datum účinnosti 1.7.1994)
• Postupy uvedené v této druhé části ISO 8322 se týkají používání měřicích pásem v pozemním stavitelství pro geodetická, kontrolní a ověřovací měření a zároveň pro určení údajů o přesnosti.
• Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.

zpět na obsah

Geometrická přesnost při výstavbě. Určování přesnosti měřicích přístrojů. Část 7: Přístroje používané při vytyčování

• rok vydání 1994 (datum účinnosti 1.7.1994)
• Postupy uvedené v této sedmé části ISO 8322 se týkají určování přesnosti při používání teodolitu a ocelového pásma a samotného teodolitu k vytyčování. Postupy uvedené v této části ISO 8322 se týkají používání ocelových pásem a/anebo teodolitů pro vytyčování v pozemním stavitelství, přičemž jsou použity metody, ve kterých jsou velkou měrou kompenzovány systematické chyby nebo se zanedbávají. Těmito postupy se potřebné úkony mohou provést výhodně a rychle přímo na staveništi a výsledky poskytují přiměřený údaj o přesnosti během používání.
• Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.

zpět na obsah

Pozemní stavby - Měřicí přístroje - Určování přesnosti během používání - Část 10: Rozdíl mezi odraznými terči a hranoly pro měření vzdáleností do 150 m

• rok vydání 1998 (datum účinnosti 1.8.1998)
• Tato desátá část normy (ČSN) ISO 8322 určuje zkušební postupy, které se týkají stanovení přesnosti při určování rozdílu mezi odraznými terči a klasickými hranoly EDM (electronic distance-meter) ze skla, které se používají pro měření při stavebních pracích pro vzdálenost do 150 m. Tato desátá část normy (ČSN) ISO 8322 se vztahuje především na takové stavby, kde měřicí systém pro vytyčování a ověřovací měření využívá jak elektronické dálkoměry (EDM) s klasickými skleněnými hranoly tak dálkoměry, které používají odrazné terče. Pokud se pro celé měření používají odrazné terče, postupuje se podle normy (ČSN) ISO 8322-8. Tato desátá část normy (ČSN) ISO 8322 se vztahuje pouze na ty typy EDM, které měří na hranoly nebo na odrazné terče a které se používají k zaměřování, vytyčování, kontrole, ověřovacím měřením a při sběru dat ve výstavbě. Tato desátá část (ČSN) ISO 8322 se nazabývá EDM, které měří vzdálenost bez pomoci odrazného terče nebo hranolu (tzv. “impulzní EDM”).

zpět na obsah

Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 3: Pozemní stavební objekty

• rok vydání 1997 (datum účinnosti 1.2.1997)
• Norma stanoví přesnost kontroly geometrických parametrů prostorové polohy, rozměrů a tvarů pozemních stavebních objektů včetně stavební jámy a rozměrů, tvaru, polohy a orientace konstrukcí těchto objektů a jejich částí během stavění, po dokončení stavby a pro kolaudaci. Norma nestanoví přesnost kontroly nezabudovaných stavebních dílců a výrobků pro vnitřní kompletaci, přesnost kontroly vytyčení a měření posunů stavebních objektů.

zpět na obsah

Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 4: Liniové stavební objekty

• rok vydání 1994 (datum účinnosti 1.7.1994)
• Norma stanoví přesnost kontroly geometrických parametrů liniových stavebních objektů a jejich částí během stavění, po dokončení stavby a pro kolaudaci.
• Norma stanoví přesnost kontroly:
• a) svršku: železničního železnic a vleček; kolejového tramvajových drah; kolejového pozemních lanových drah; kolejového městských rychlodrah včetně metra; kolejového neveřejných drah zvláštního určení, sloužících jen provozní potřebě provozovny, nezaústěných do jiných drah;
• b) visutých lanových drah;
• c) podkladu a krytu vozovky dálnic, silnic, místních komunikací I. a II. třídy a lesních odvozních cest;
• d) železničních tunelů a tunelů na silničních komunikacích, tunelů tramvajových drah a městských rychlodrah;
• e) průmyslových a vodovodních štol a přivaděčů, stok a kolektorů;
• f) mostů;
• g) koryt, stupňů ve dně koryta a ochranných hrází vodních toků upravených a umělých;
• h) nadzemních a podzemních vedení.
• Norma nestanoví přesnost kontroly liniových zařízení trolejbusových drah a drah přenosných, vytyčování liniových stavebních objektů, stavebních dílců a přesnost měření posunů liniových stavebních objektů.
• Součásti liniového stavebního objektu z hlediska geometrické přesnosti stanoví projektová dokumentace např. šachta kanalizace je součástí, šachta parovodu není součástí).
• Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.

zpět na obsah

Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 5: Kontrola přesnosti stavebních dílců

• rok vydání 1994 (datum účinnosti 1.2.1994)
• Norma stanoví zásady pro stanovení míst měření nezabudovaných stavebních dílců, tj. předvýrobních částí stavebních objektů a konstrukcí, stanovuje přesnosti kontrolních měření a metody pro jejich vyhodnocení, tj. porovnání mezi skutečným provedením dílce a mezními hodnotami stanovenými příslušnou technickou normou výrobce, výkresem apod. Norma platí bez ohledu na použité suroviny a materiály pro výrobu dílců. Místa měření se aplikují i při kontrole přesnosti srovnáváním.
• Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.

zpět na obsah

Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 6: Statistická analýza a přejímka

• rok vydání 1993 (datum účinnosti 1.12.1993)
• Norma stanoví zásady pro stoprocentní a výběrovou kontrolu geometrické přesnosti ve výstavbě a podrobně popisuje výběrové postupy založené na statistických metodách (odhad průměru a rozptylu souboru, statistický toleranční interval a statistickou přejímku). Norma platí pro ověřování jakosti stavebních objektů, konstrukcí, jejich částí a stavebních dílců z hlediska přesnosti jejich geometrických parametrů předepsaných ke kontrole.
• Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.

zpět na obsah

Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 7: Statistická regulace

• rok vydání 1994 (datum účinnosti 1.1.1995)
• Norma stanoví zásady pro statistickou regulaci geometrické přesnosti ve výstavbě prováděnou v průběhu výrobního procesu. Norma platí pro výběrovou kontrolu jakosti stavebních objektů, konstrukcí, jejich částí a stavebních dílců z hlediska přesnosti jejich geometrických parametrů předepsaných ke kontrole.

zpět na obsah

Měřicí metody ve výstavbě - Vytyčování a měření - Část 1: Navrhování, organizace, postupy měření a přejímací podmínky

• rok vydání 1999 (datum účinnosti 1.7.1999)
• Tato první část normy (ČSN) ISO 4463 se zabývá jednotlivými etapami vytyčovacích prací ve výstavbě, tzn. získáváním informací, zřízením primárního systému, vytyčením sekundárního systému, vytyčováním výšek bodů sekundárních systémů v různých výškových úrovní, vytyčením podrobných bodů a vybudováním a přenosem výšek výškových bodů. Dále stanoví hodnoty mezních odchylek a podklady k provádění nezávislých kontrolních měření (řízení jakosti) při použití přístrojů a metod v současné době běžně používaných při vytyčování.

zpět na obsah

Měřicí metody ve výstavbě - Vytyčování a měření - Část 2: Měřické značky

• rok vydání 1999 (datum účinnosti 1.7.1999)
• Tato druhá část normy (ČSN) ISO 4463 se zabývá stabilizací a signalizací stanovisek a cílů na staveništích. Stanoví zásady pro navrhování, požadavky na značky a jejich kontrolu. Tato část se vztahuje na měřické značky pro všechny typy stavebních konstrukcí. Příklady různých měřických značek a místopisů jsou uvedeny v Příloze A.
• Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb. jako 73 0416/84 Měřické značky stabilizovaných bodů v geodézii.

zpět na obsah

Měřicí metody ve výstavbě - Vytyčování a měření - Část 3: Kontrolní seznam geodetických a měřických služeb

• rok vydání 1999 (datum účinnosti 1.7.1999)
• Tato třetí část normy (ČSN) ISO 4463 vymezuje a poskytuje vodítko ve formě přehledu geodetických služeb, které mohou být požadovány během přípravy stavby, vlastního provádění stavby a při pomocných pracích. Tento přehled je pomůckou těm, kteří se podílejí na specifikaci geodetických služeb potřebných během výstavby tím, že obsahuje přehled požadavků, ze kterých lze provést výběr a do kterého lze doplňovat další položky podle konkrétních potřeb daného projektu. Toto vodítko je vhodné jak pro novou výstavbu tak pro rekonstrukce.

zpět na obsah

Optika a optické přístroje - Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů - Část 1: Teorie

• rok vydání 2009 (datum účinnosti 1.5.2009)
• ČSN ISO 17123 upřesňuje terénní postupy, které by měly být přijaty pro určování a vyhodnocování přesnosti geodetických přístrojů a jejich příslušenství, při použití pro stavební a zeměměřická měření. V první řadě jsou tyto zkoušky míněny jako terénní kontrola vhodnosti určitých přístrojů pro daný úkol a také ke splnění nároků dalších norem. Nejsou navrhovány jako zkoušky pro akceptační nebo výkonnostní hodnocení. Tyto terénní postupy byly vyvinuty speciálně pro okamžité (in situ) použití bez potřeby speciálního příslušenství a jsou záměrně vytvořeny tak, aby minimalizovaly vlivy atmosféry.
• Nahradila ČSN ISO 8322-1/94 Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 1: Teorie. (Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.)

zpět na obsah

Optika a optické přístroje - Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů - Část 2: Nivelační přístroje

• rok vydání 2005 (datum účinnosti 1.1.2006)
• Nahradila ČSN ISO 8322-3/94 Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 3: Optické nivelační přístroje. (Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.)

zpět na obsah

Optika a optické přístroje - Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů - Část 3: Teodolity

• rok vydání 2005 (datum účinnosti 1.1.2006)
• Nahradila ČSN ISO 8322-4/94 Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 4: Teodolity. (Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.)

zpět na obsah

Optika a optické přístroje - Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů - Část 4: Elektrooptické dálkoměry

• rok vydání 2005 (datum účinnosti 1.1.2006)
• Nahradila ČSN ISO 8322-8/94 Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 8: Elektronické do 150 m. (Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.)

zpět na obsah

Optika a optické přístroje - Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů - Část 5: Elektronické tachymetry

• rok vydání 2005 (datum účinnosti 1.1.2006)

zpět na obsah

Optika a optické přístroje - Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů - Část 6: Rotační lasery

• rok vydání 2005 (datum účinnosti 1.1.2006)
• Nahradila ČSN ISO 8322-6/94 Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 6: Laserové přístroje. (Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.)

zpět na obsah

Optika a optické přístroje - Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů - Část 7: Optické provažovací přístroje

• rok vydání 2005 (datum účinnosti 1.1.2006)
• Nahradila ČSN ISO 8322-5/94 Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 5: Optické provažovací přístroje. (Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.)

zpět na obsah

Měření posunů stavebních objektů

• rok vydání 1997 (datum účinnosti 1.1.1998)
• Tato norma platí pro měření změn polohy, výšky a tvaru (posunů a přetvoření) stavebních objektů a jejich částí - dále jen měření posunů stavebních objektů - proti poloze a tvaru v základní nebo předcházející etapě měření. Jsou to posuny vzniklé změnami v základové půdě (viz ČSN 73 1001 a ČSN 73 0031) pod objektem nebo stavební, popř. jinou činností v okolí objektu, účinkem statického, dynamického a seizmického zatížení, popř. jinými vlivy na stavební objekty (např. změnou hladiny podzemní vody, poddolováním). Platí pro měření všech druhů stavebních objektů, pro které nebyly vydány zvláštní předpisy. Norma se nevztahuje na měření: a) při zatěžovacích zkouškách stavebních konstrukcí (ČSN 73 2030 a ČSN 73 6209); b) poklesů a sesuvů půdy; c) odchylek geometrických parametrů skutečného provedení stavebních objektů při stavební činnosti, které se určují při kontrole přesnosti (ČSN 73 0212-1, ČSN 73 0212-3 a ČSN 73 0212-4).
• Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.

zpět na obsah

Jeřábové dráhy

• rok vydání 1994 (datum účinnosti 1.4.1994)
• Norma určuje zásady pro prostorovou úpravu, konstrukční řešení, tolerance, měření úchylek a rektifikace jeřábových drah jeřábů (dále jen jeřábů, pokud v příslušných ustanoveních této normy není nutné jejich bližší určení). Tato norma platí pro projektování, výrobu, montáž a provoz nových kolejnicových drah pojízdných jeřábů a zdvihadel. Tato norma neplatí pro jeřábové dráhy na staveništích.
• V poměrně rozsáhlé normě jsou dále stanoveny velmi mnohé technické parametry těchto drah a příslušenství k nim.
• závazná v rozsahu působnosti Českého úřadu bezpečnosti práce na základě jeho požadavku. (zákona č. 632/1992 Sb.)
• Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.

zpět na obsah

Zatěžovací zkoušky stavebních konstrukcí. Společná ustanovení

• rok vydání 1994 (datum účinnosti 1.5.1994)
• Norma obsahuje základní ustanovení pro přípravu, provádění a vyhodnocení zatěžovacích zkoušek nosných stavebních konstrukcí a jejich částí. Pro přípravu, provádění a vyhodnocení zatěžovacích zkoušek nosných konstrukcí, pro které jsou zpracovány normy zvláštní, jako např. dynamicky namáhané konstrukce, mostní konstrukce apod., platí tato norma jen v rozsahu jimi vymezeném. jsou normalizovány např. základní požadavky, příprava, provádění a vyhodnocování zatěžovací zkoušky, apod.

zpět na obsah

Ocelové mostní konstrukce - Doplňující specifikace pro provádění, kontrolu kvality a prohlídky

• rok vydání 2011 (datum účinnosti 1.7.2011)
• norma stanoví doplňující ustanovení pro provádění ocelových mostních konstrukcí, kterým musí odpovídat inženýrské dílo tak, aby plnilo funkci během životnosti, pro kterou bylo navrženo. Tato norma navazuje na ČSN EN 1090-2. Jedná se o stanovení: tříd provedení a pokynů k vypracování dokumentace, způsob přejímky konstrukcí, pokyny k provádění prohlídek ocelových konstrukcí nových, opravovaných nebo rekonstruovaných.
• Popisuje dílenskou a montážní prohlídku a přejímku a výpis dokumentů, které se vztahují k určení skutečného rozměru.

zpět na obsah

Úchylky rozměrů a tvarů ocelových konstrukcí

• rok vydání 1978 (NEPLATNÁ)
• Tato norma stanoví mezní úchylky rozměrů a tvarů součástí, dílců a celku svařovaných, šroubovaných i nýtovaných ocelových konstrukcí, mezní úchylky sestavených a smontovaných nosných, nenosných i doplňkových ocelových konstrukcí a mezní úchylky rozměrů a tvarů stavebních částí na které ocelové konstrukce navazují.
• Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.

zpět na obsah

Zemné práce. Všeobecné ustanovenia

• rok vydání 1986 (NEPLATNÁ)
• Norma platí pro navrhování a provádění zemních prací, jestliže jsou vykonávány jako stavební práce. Neplatí pro práce studnařské, tunelářské, pro báňskou výstavbu v podzemí, pro skrývku a otvírku průmyslové těžby nerostů a pro průzkumné práce. Zemní práce podle této normy jsou práce, které se zabývají rozpojováním hornin, přemísťováním vykopané zeminy (výkopku), sypaniny, jejich sypáním včetně jejich případného zhutňování nebo jiného zpevňování a jinými úpravami, souvisícími s těmito pracemi.
• Dříve uvedena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. před účinností pozměňovací vyhlášky č. 311/2009 Sb.

zpět na obsah